Asie 2006-2007 Seznam dnu Mista Fotogalerie Ceny v Indii Odkazy Kontakt

sipka Den: 14.1 - 15.1.2007
Chennai a Mamallapuram

14.1.2007
Cesta vlakem ubehla docela rychle a po 20 hodinach jizdy prijizdime do Chennai (hlavni mesto Tamil Nadu). Presunuli jsme se cca. 1223 km na jih. Je vecer, ale je tu docela vedro. Samozrejme jsme prijeli na spatne vlakove nadrazi. Chceme totiz na nadrazi Egmore, u ktereho je spousta hotelu. V turistickych informacich na nadrazi nas odkazuji na taxika. Pred nadrazim je mensi autobusak, tak to zkousime tam. Jeden Indi nam rekl, ze mame cekat na zastavce, kde jsme se ho ptali na cislo autobusu. Cekame pres 5 minut a to uz dalsi Ind nevydrzel a rekl nam, ze jestli jedeme na Egmore, ze musime na zastavku pres ulici a jet autobusem 17b. Aspon nekdo je tu hodny a poslal nas dobre. 17b uz opravdu jel a za 2R se dostavame na spravne misto. Hned se na nas nalepil chlapek a ze ma hotel za 250R. Odhanme ho a jdeme hledat sami. Chlapek je nam porad v patach a chodi s nami po hotelech a porad hazi nahodna cisla a ukazuje na hotel vedle. Skoro v kazdem navstivenem hotelu dostal vynadano, ale byl vytrvaly.
Odradilo ho az to, ze jsme se zeptali jednoho belocha kde bydli. Bohuzel na nas rozpocet bydlel dost draho. Podekujeme a jdeme dal.
Toho hned vyuzil dalsi chlapek a zase ukazuje hotel za 250R, ten stejny jako prvni "radil". OK. Jdeme se tam podivat. Je to asi 5 minut chuze od nadrazi, ale aspon je tu klidek. Obsluha vypada mile a tak to bereme. Recepcni se nas pta, kolik noci tu budeme. Odpovidame, ze 2 noci a chystam se platit.. To nejak zpozoroval radil a  tak recepcni rika "takze jedna noc, to mame 250R :)". Radil jde za nami do pokoje a chce penize za rady. Davam mu 20R, coz je az moc, ale mam dneska dobrou naladu. Radil zacal delat sceny, ze tak malo si nevezme, klekal si do dveri a porad neco mlel o tom, ze s nami musel daleko. Ukazuji na recepci a rikam, ze si to ma vyridit tam. Radil kontruje tim, ze mam jit s nim na recepci, ze mi tam potvrdi, ze nic od nich nedostal. OK. Jdu s za nim, ale cestou vyleze z jednoho pokoje chlapek, ktery tu uklizi a ukazuje mi, ze mu nemam nic davat. Na recepci jsem radilovi polozil 20R na stul a pred recepcnim rikam, ze nic vice nedostane a jestli ji nechce, at ji tam necha a jdu zpet do pokoje. Radil to vzdal, bere dvacku a mizi. Ufff


Jdeme na veceri - thali mnam. Naproti vlakaci je spousta restauraci a cukraren :-).
V hotelu chceme kybl teple vody, jak slibovali, ale dostavame spiralu a vodu si muzeme samo ohrat. Je to super, v jinych hotele ji sami ohrivali a vetsinou nebyla moc tepla. Spiralu nam prinesli dva chlapci, jeden z nich si vsiml, ze nemame ovladac k televizi a hned pro nej bezel na recepci. Pak nam predvedl jak se pouziva a pta se, zda nemame propisku :-) Hned ji vyzkousel zda pise a zeptal se zda je indicka ci od nas. Odpoved, ze od nas ho potesila a odesel. Kdyz Jana sla po koupani vratit spiralu, tak ten spravny chlapek nebyl ve svem pokoji a proto ji odnesla na recepci. Recepcni nevahal a hned se ptal, zda mame drobne mince, ze jeho syn je sbira. Dostal 1 a 2 ,-Kc. Za minutu prisel chlapek, ktery nam predtim prinesl spiralu, a ze on take sbira mince :)
Dostal 0.5 a 1,-kc. Hned se na to podival a cvaklo mu, ze recepcni dostal vice a tak se pta, zda je to vsechno co mame. Odpovidame, ze jo a on smutne odchazi.
Ty Indove jsou fakt desny somraci.

15.1. - Chennai - navsteva filmoveho studia
Vstavame docela rozumne, ikdyz k idealnimu casu to ma jeste docela daleko. Posnidame a autobusem 17B jedeme k AVM Studiu. Chceme se podivat, jak se toci filmy. Chennai je po Bombeji druhe nejvetsi filmove mesto v Indii. Jedeme docela dlouho a jiz nekolik bloku pred studiem jsou reklamy na filmove skoly. Blby bylo, ze hned u vchodu nam ochranka rekla, ze dnes zacinaji 3 denni svatky a tudiz je zavreno. Nic moc, az ted mi doslo, ze hodne obchodu ve meste bylo zavrenych. Asi to tu opravdu slavi. Ok - Film City asi take nema cenu zkouset a tak jedeme zpet pres pul mesta k Fortu St. George. Bohuzel nas odvezl moc daleko a tak jdeme asi 3 km pres mesto k fortu. Okolo kostela a dalsich budov zrovna rozvesovali svetelne barevne retezy. Ptame se ostrahy, kdy to budou rozsvecovat. Chvili nechapou a pak rikaji, ze jak my slavime vanoce, tak oni slavi PONGAL. Oslavy zacinaji dnes vecer a pokracuji dva dny. Svetla zapnou uz dnes. Mame v planu se jsem vecer vratit, ale nakonec to nevyslo. Vyrazime smerem domu, ale kousek od fortu probiha zrovna vystava cestovniho ruchu a prumyslu, tak to jdeme omrknout. Vsude strasne moc Indu. Nektere domu jsou pevne cihlove a nektere jsou drevene - udelali celou jednu ulici :-0
Nejleps byl dum policie a nejhorsi drah. Meli velky cihlovy dum a uvnitr model zeleznice -> jeden oval, po kterem jezdil vlak a pak uz jen 3 modely vagonu a tim to koncilo. V arealu vystaviste byla i vlakova draha, trziste s blbostma a hlavne kolotoc :-)
Tolik Indu pohromade jsem dlouho nevidel. Sileny, radeji jsme sil rychle pryc. Vedle vystaviste je draha s motokarami a jdu se tam podivat. Pekny asfalt, pekne motokary, akorat vsichni jezdili pomalu. Pochopil jsem to az, kdyz jsem se zeptal na cenu => 2 kola 50R, 5 kol 100R. Proto nikdo nezavodi :)
Uz jsme uplne vyhuceny a proto domu jedeme autobusem. Cestou vidime na plaz, kde je neuveritelne mnozstvi lidi. Jeste, ze jsme tam nesli. Navic jsem cestou na zastavku sli po moste pres reku, ktera se vlevala do mor kousek od plaze. Reka je spatny vyraz, spise to byla desnak stoka.
Vecere u nadrazi, dortiky a jdeme spat.

16.1. - Presun do Mallapuram
Trosku pospime, zabalime a jdeme do hospody naproti vlakaci na "meals" (je to jako thali v zapadni casti Indie). Chceme jet do Mallapuram. V LP pisou, ze tam jezdi autobus od Fortu. Pro jistotu se zeptame v hospode a tam nam rikaji, ze musime autobusem 28c na nove autobusove nadrazi (ISO 2001:4000 :-)). Jeste, ze tu jsou lidi, kteri poradi. Po hodine a pul jizdy uplne narvanym autobusem (batoh jsem musel mit na kline a ani jsem se nemohl napit) prijizdime do Mamallapuram. Autobus tu konci, ale ani nestacil zastavit a dovnitr se cpali indove, kteri chteli ulovit volne misto. Silene se rvali a nechteli pustit lidi ven, takze vznikl mensi pat. Nedalo se nic delat a tak jsem drsne vrazil do nekolika chlapku a dostal se ven z autobusu za pouziti nasili. Jsou to proste magori. Ve "vesnici" je spousta hotelu, bohuzel v lednu se tu kona tanecni festival (=> ve stredu, patek a svatky se tu pred nekolika temply tanci) a tak jsou vsechny levne pokoje plne. Nakonec sezeneme jeden za 250R, ktery vypada docela rozumne. Mamallapurami je u more, ale primo ve vesnici jsou na plazi rybarske lode (dodala charita po tsunami v roce 2005) a rybarum plaz slouzi zaroven jako WC. Mistni se koupu jizne do Shore Templu, ale tam jsou kameny a turisty tam od koupani odrazuji. Severne od vesnice je nekolik luxusnich hotelu, ktere maji velke oplocene pozemky s palmami, ale na plazich stejne maji odpadky. Tohle fakt nechapu. Dnes je statni svatek, takze je vecer u templu predstaveni. Vsude pisou, ze prodavaji predem listky, ale riskujeme zakoupeni na miste. Udelali jsme dobre. Pred tribunou je nekolik rad zidli rozdelenych do 3 sektoru. Nejblize podii jsou mista za 100R (listek prodavaji na miste), pak sekce pro zvane a pak pro verejnost. Jdeme do sekce pro verejnost zadarmo :-). Nahodou si vedle nas sedji cesi a Jakub rika Radce, ze se nas zepta, kde jsme koupili caj v kelimku. Nez se stacil anglicky zeptat, tak odpovidam, ze na zacatku ulice :-). Jsme druzi cesi, ktere potkali. Predstaveni nevypadalo spatne, ale priserne kousali komari. Jdu si k podiuu vyfotit umelkyne (vedle podia lze zadarmo stat) a djeme vsichni ctyri na veceri.
Dozvedeli jsmer se od Radky a Jakuba, ze vcera byli na plazi v Madurai a ze tam bylo strasne narvano. Rikali, ze cestou k mori bylo nekolik pasu zabavy. V jednom delali cukrovou vatu, v druhem blize mori varili jidlo, v dalsim byli kolotoce na rucni pohon (ukazovali jak chlapek toci s retizkacem, na kterem se toci 10 deti). Na plaz nedosli, protoze v nasledujici rade byly natazeny plachty, do kterych se Indici zkouseli trefit vzduchovkami. Nikdo neresil, kam to doleti, kdyz se netrefi do platna. Kecame az do pulnoci a jdeme spat. Jeste nam Jakub rekl, ze dnes mluvil s jednim Indem,  ktery rikal, ze jsem zitra pojede tolik lidi, ze autobusu nebyudou jezdit ani do centra a ze neni dobry napad vyrazet na vylet. Chteli jsme zitra jen na jednoddeni vylet do Ponchidery, ale kasleme na to.

17.1. - Mallapuram
Sice jsem ve meste videl nekolik autobusu, ale jinak mel ten Ind pravdu. Davy lidi. Prohledli jsme si Talasayana Perunai Templ (u autobusaku) a blizke jeskynem, kam nechteli vstupne. Dosli jsem az k templu Five Rathas, ale cizinci maji platit 5$ a bylo tu tak narvano Indama, ze na to kasleme. V blizkem obchode radeji utratime penize za darky z musli. Bohuzel jsme pri nakupu neodhladli vahu a tak je to dost tezky. Ok - zitra posleme balik. Dame veci domu a jdeme se podivat na plaz ke Shore Templu. Do templu plati stejna vstupenka jako do Five Rathas, ale templ je hezky videt i z plaze a Jakub rikal, ze uvnitr nic neni. Jeho i Radku pustilu na jeho novinarskou prukazku zadarmo (ma ji dokonce pravou), to bych nerekl, ze tak hezky funguje :-)
Na plazi jsou primo davy lidi, hodne se jich i koupe. S janou se chteji vsichni fotit a porad otravuji, tak radeji mizime. Vecer jsme vlezli na jednu stresni restauraci a chteli videt jidelni listek. Rekli, at se posadime. Ok. Sedli jsme si a zacali studovat jidelni listek. Za chvili ale prisla obsluha a rekla, ze je dnes svatek a tak nema kdo varit. Takze se presouvame jinam, ale tohle jsem opet nepochopil